Cesta kovu
Vytříděné kovy se vrátí
v mnoha podobách…
Proč třídit kovy?
Kovy mají výjimečnou vlastnost, když je vytřídíme, můžeme je recyklovat donekonečna bez ztráty kvality. Kdo třídí kovy, je na medaili! Právě díky recyklaci vytříděných kovů lze dosáhnout značných energetických a materiálových úspor a snížit negativní dopady na přírodu.
Proč má smysl třídit kovy vždy a všude?
O více než 90 % ENERGIE
může být snížena spotřeba oproti výrobě stejných produktů z vytěžené rudy.
1 NÁPOJOVÁ PLECHOVKA
(objem 0,33 l, hmotnost cca 13 g Al)
Recyklací jedné nápojové plechovky z hliníku lze ušetřit energii, která vystačí například přibližně na 15 nabití mobilního telefonu, 2 hodiny sledování televize nebo 4,5 hodiny práce na notebooku.
Navíc dojde díky recyklaci vytříděného hliníku ke snížení potřeby těžby surovin i produkce emisí CO2 spojených s jejich zpracováním pro výrobu nového hliníku.
32,6 Kg
kovů vytřídil průměrně loni každý obyvatel ČR.
Nejvíce pak vytřídili obyvatelé v Královéhradeckém kraji, kde připadalo na obyvatele v průměru 52,5 kg kovových odpadů.
1. LEDNA 2015
vstoupila v České republice v platnost legislativní povinnost, která obcím ukládá zajistit svým obyvatelům celoroční sběr vytříděných odpadů z kovů.
Kam třídit kovy?
Třídění kovů je v České republice stále dostupnější díky dlouhodobě budovanému komplexnímu systému zaměřenému na nakládání s odpady. Kam je možné třídit kovy?
Odpad z kovů je možné odevzdat několika způsoby:
- do kontejnerů označených šedou samolepkou na veřejně dostupných stanovištích;
- do kontejnerů a nádob určených pro multikomoditní sběr odpadů (např. kovy s plasty a nápojovými kartony – pozná se podle příslušné samolepky), a to jak veřejně dostupných, tak u rodinných domů v rámci tzv. individuálního sběru odpadu (též známého jako door-to-door systém);
- případně do pytlů, pokud obec takový sběr organizuje;
- do výkupen surovin a kovošrotů za úplatu;
- do sběrných dvorů;
- formou speciálních druhů sběru kovů: jedná se například o organizované sběry obcí a měst v předem určených místech v předem určený čas (tzv. železné neděle);
- pokud se jedná o elektrozařízení, pak do kontejnerů na elektroodpad, sběrných dvorů, výkupen surovin či v rámci tzv. míst zpětného odběru.
Co je „multikomoditní sběr odpadu“ a proč se s ním setkáváme čím dál častěji?
V mnoha městech a obcích se můžeme čím dál častěji setkat s „multikomoditním systémem třídění odpadu“. Toto řešení umožňuje třídit společně do jedné sběrné nádoby více druhů odpadu, nejčastěji se jedná o kombinaci plastů, nápojových kartonů a kovů. Jedná se o efektivní způsob třídění, ale v jednotlivých obcích i městských částech se může z různých důvodů lišit.
Pro správné třídění odpadu je proto důležité řídit se informacemi uvedenými na „třídicích samolepkách“, kterými jsou jednotlivé nádoby označeny.
Vývoj počtu sběrných nádob na třídění kovů v ČR
Podle nejnovějších statistik je u nás třídění kovů stále dostupnější. Jak lze vidět v grafu, počet sběrných nádob určených pro třídění kovů samostatně či v rámci multikomoditního třídění v průběhu posledních let dramaticky roste.
Co se děje s kovy
po vytřídění?
Vytříděné kovy jsou pro přírodu výhra! Kovy lze totiž recyklovat donekonečna a mohou se k nám díky třídění neustále vracet v nové podobě. Jaká je tedy další cesta vytříděného odpadu z kovů?
Dotřídění kovů
Po vytřídění se odpad z kovů dále dotřiďuje podle způsobu sběru. V závislosti na vybavenosti dotřiďovací linky se dotřiďuje podle materiálu buď ručně, nebo pomocí separátorů. Na železné kovy se používají magnety, které z třídicího pásu „vytahují“ železo a ocel.
K separaci barevných kovů, například u hliníku nebo mědi, se využívají moderní technologie, jako jsou vířivé proudy, které těmto kovům krátkodobě udělují magnetický náboj a díky němu jsou „vystřelovány“ z dopravníkového pásu do záchytného prostoru.
Nežádoucí příměsi během této separace zůstávají na třídicím pásu a končí ve výmětu. Takto vytříděný materiál se skladuje v kontejnerech nebo následně slisuje do balíků (zejména plechovky) a putuje přes kovošrot k dalšímu zpracování a recyklaci.
Jak se liší dotřídění kovů z multikomodity?
Kovy, které jsou sbírané jako součást multikomodity, ať do veřejných, nebo individuálních sběrných nádob na odpad, se odvážejí na klasickou dotřiďovací linku, kde se od sebe musí jednotlivé materiály oddělit. Nejprve se dotřídí hlavní materiál zastoupený v multikomoditě, nejčastěji plast, a potom následují ty další vytříděné odpady, například nápojové kartony a kovy.
Jak se kovy dotřiďují ve sběrných dvorech?
Nejčastěji se sbírají jako směs kovů do velkoobjemových kontejnerů, ale začínají se objevovat i kontejnery zvlášť na železo a na hliník. Ze dvorů určených pro odkládání odpadů se kovy odvezou do výkupny nebo do kovošrotu, kde se pomocí magnetu a ručního dotřídění oddělí železné a neželezné kovy.
Věděli jste, že...?
Stejná cesta čeká i kovy vytříděné do samostatných kontejnerů umístěných na veřejných prostranstvích nebo kovy sebrané specifickou formou sběru – třeba při železných nedělích. Po vysypání jsou kovy odvezeny buď do sběrného dvora, výkupny, nebo kovošrotu.
Jaká je cesta kovů odevzdaných ve výkupnách a kovošrotech?
Nekovové odpady obvykle výkupna surovin odmítne převzít. Kovy sbírané ve výkupnách se hned při příjmu dotřídí podle materiálů (například na železo, hliník, měď apod.) a dále podle velikosti, síly materiálu atd.).
Železo se nejčastěji shromažďuje venku na hromadách, barevné kovy se ukládají do kovových beden v halách. Podle kvality kovu se také liší výkupní cena. Takto dotříděné kovy se pak odvážejí do kovošrotů, kde se soustřeďují do větších hromad, případně lisují nebo krátí apod.
Jak rozeznat hliníkové a ocelové obaly?
Podle tzv. materiálových značek, kterými jsou obaly z kovů označeny (značení se nachází i na obalech vyrobených z jiných druhů materiálů). Železo se označuje písmennou zkratkou FE, hliník pak AL. Dobrou pomůckou je i slabý magnet, na který se hliník nechytá.
Druhotná surovina
Z vytříděných kovů se cílenými úpravami, typicky kvalitním dotříděním, úpravou rozměrů, ale i drcením nebo lisováním, získávají tzv. druhotné suroviny. Ve výrobě se jimi nahrazují zcela či částečně tzv. primární suroviny, které vznikají přírodními procesy – v souvislosti s kovy se jedná například o rudy (bauxit je ruda hliníku, která se musí vytěžit a složitými a náročnými procesy se zpracuje v hliník). V případě kovů jsou druhotné suroviny recyklovatelné téměř donekonečna.
Recyklace kovů
Vytříděné kovy se stávají cennou surovinou pro další výrobu. Zpracovávají se podle jednotlivých materiálů, nejčastěji v hutích a slévárnách, kde se taví. Některé, zejména tenkostěnné materiály se zpracovávají mechanicky, například se drtí na granule a prášky pro další využití. Z hlediska nakládání s odpady jsou právě kovy velmi cenné pro značné energetické a logistické úspory při výrobě nových produktů. Pokud jsou při výrobě použity recyklované kovy, mohou energetické úspory dosahovat i více než 90 %.
Nové výrobky z recyklovaných kovů
Z recyklovaných kovů vzniká široká škála nových výrobků. Vytříděný hliník se nám může vrátit jako hliníková fólie (alobal), nápojová plechovka, plech nebo ve formě technických součástek a konstrukcí až po stavební prvky nebo součásti vozidel. Podobně je tomu i u vytříděného odpadu ze železa. Vytříděné kovy nám mohou sloužit opakovaně bez výrazné ztráty kvality.
Zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO)
Odpadní kovy k recyklaci je možné získávat i při průmyslové činnosti. Typickým příkladem je recyklace železobetonu, při které se zpracuje jak vlastní beton, tak ocelové armatury.
Kovy k recyklaci se získávají i ve spalovnách komunálních odpadů – tzv. zařízeních pro energetické využití odpadu (ZEVO).
Po spálení odpadu zůstane škvára, která obsahuje nespalitelné části, včetně kovů. Všechna ZEVO v ČR separují ze škváry pomocí magnetů železo, některá disponují i separátory barevných kovů. Kovy vyseparované ze strusky se předávají kovošrotům a následně putují k recyklaci.
Další zdroje kovových odpadů pro výrobu
Velké množství kovů vzniká i při jejich obrábění, jedná se o různé špony a třísky, i tyto odpadní materiály jsou cennou surovinou pro další výrobu.
Dokonce i kovové obaly od nebezpečných látek, sebrané ve sběrných dvorech nebo mobilními sběrnami, je možné recyklovat, pokud projdou tzv. dekontaminací. Při ní se z obalů odstraní zbytky všech nebezpečných látek a vyčištěné obaly se zrecyklují standardním způsobem.
Poznejte svět kovů
Každý vytříděný kov má svůj příběh a jejich cesta se může lišit. Jedno ale mají společné, zpracování vytříděných kovů přináší značné úspory, navíc se k nám mohou vracet v nové podobě donekonečna. Nenechte si ujít zajímavosti o třídění a recyklaci kovů, stačí otočit karty.
Železo a ocel
Otoč a zjisti víc
ŽELEZO A OCEL
Materiál, který drží svět pohromadě
Železo a ocel patří mezi nejpoužívanější materiály na světě. Najdeme je ve stavebnictví, dopravě, průmyslu i běžných domácích výrobcích. Jejich velkou výhodou je, že je lze recyklovat znovu a znovu bez zásadní ztráty kvality.
Věděli jste, že...?
Historie zpracování železa sahá více než 3 000 let do minulosti. Právě jeho objev a využití daly vzniknout celé historické epoše známé jako „doba železná“.
Proč třídit železo a ocel?
- Až 1 100 kg železné rudy, 630 kg uhlí a 55 kg vápence ušetří recyklace 1 tuny oceli.
- Recyklace železa ušetří až 75 % energie oproti výrobě z primárních surovin.
- Až 90 % surovin a 40 % vody lze ušetřit materiálovým využitím železného šrotu.
Jak třídit odpady ze železa?
Lze je odkládat do nádob na kovy, sběrných dvorů i výkupen. Díky své magnetické povaze se při dotřiďování snadno oddělují od ostatních materiálů.
Zajímavost
Na stavbu mostu Golden Gate v San Franciscu bylo v roce 1937 potřeba přibližně 83 000 tun oceli. Dnes by díky moderním technologiím a kvalitnějším ocelím stačila zhruba polovina tohoto množství. Svou roli hraje i recyklace – ocel lze totiž recyklovat opakovaně.
Hliník
Otoč a zjisti víc
Hliník
Lehký kov s nekonečným potenciálem
Hliník je lehký, odolný a mimořádně cenný materiál. Využívá se pro výrobu nápojových plechovek, obalů, fólií, automobilových součástek i stavebních prvků. Jeho největší předností je možnost opakované recyklace bez ztráty kvality a vysoká energetická i materiálová úspora oproti výrobě z primárních surovin.
Věděli jste, že...?
V 19. století byl hliník vzácnější než zlato. Jeho výroba byla natolik složitá a drahá, že se používal jako luxusní materiál. Teprve v roce 1886 objevili Charles Martin Hall a Paul Héroult způsob, jak ho vyrábět ve velkém, a hliník se tak stal dostupným materiálem pro každodenní použití.
Proč třídit hliník?
- Recyklací hliníku ušetříme až 95 % energie oproti výrobě z primárních surovin.
- Z 1 kg hliníku se ušetří až 8 kg bauxitu a 4 kg chemických látek.
- Využití: plechovky, obaly, fólie, součástky i stavební prvky.
Jak třídit odpady z hliníku?
Hliník můžeme třídit do nádob na kovy, sběrných dvorů i výkupen. Protože hliník není magnetický, využívají se při jeho dotřiďování speciální separační technologie.
Zajímavost
Hliník tvoří přibližně 8 % zemského povrchu, ale získává se složitě z bauxitu. Oproti výrobě z primárních surovin se spotřebuje o 56–75 % méně energie a ušetří se až 90 % primárních zdrojů.
Časté dotazy
Kovy v číslech:
Jak je na tom česká republika?
Kolik kovového odpadu se v České republice každoročně vytřídí a jak se daří jeho následné zpracování a využití?
Nenechte si ujít fakta a zajímavosti o kovech!
Více o třídění
Nenechte si ujít informace o třídění, recyklaci a dalším využití odpadů. Třídění pak bude jednoznačná volba!
Třídění odpadu šetří zdroje i přírodu
Zjistěte, kolik energie, vody a přírody ročně ušetříme díky třídění odpadu.
Poznej recyklační značky kovů
Co znamenají recyklační symboly kovů a jak se v nich vyznat? Získejte třídicí znalosti na medaili – hned bude jasné, co do nádob na třídění kovů (ne)patří.
Svět kovů ve videích
Objevte videa na Jaktridit.cz a nahlédněte s nimi třídění a využití (kovových) odpadů pod pokličku.
Historický vývoj kovových obalů
Zjistěte, jak se vyvíjely kovové obaly od prvních plechovek až po moderní materiály a jaké je jejich využití v obalovém průmyslu.
Třídění odpadů není umění, je to životní styl!
Naučte se třídit kovy a pomozte tak chránit přírodu a životní prostředí.
O třídění kovů na Jaktridit.cz
Kam patří odpad? Kolik kovů vytřídila průměrně loni česká domácnost a další zajímavosti prozradí web Jaktridit.cz.
Co vzniká z vytříděných kovů?
Podívejte se, jak probíhá recyklace kovového odpadu a jaké mají další využití. V článku na Jaktridit.cz se dozvíte, jak se kovy znovu zpracovávají a proč šetří energii i přírodní zdroje...
10 zajímavostí o kovech
Víte, jaké patálie přinášelo otevírání konzerv? Odkdy používáme spreje a proč platilo „hliník nad zlato“? Poznejte v článku svět kovů, zjistíte, že kovy nejsou jen obyčejný odpad a že mají n...
Od A do Z: kam s jakým odpadem, poradí rádce
Nejste si jistí, kam patří různé odpady? Na webu Jaktridit.cz najdete praktického abecedního rádce „Kam vyhodit“, který přináší informace, rady a tipy, jak s odpady naložit.
Poznejte Příběh kovů
Chcete vědět, co se děje s kovem po vyhození do kontejneru? Mrkněte na příběh, který vás provede cestou vytříděného kovu až po vznik nových výrobků.
Jak správně třídit, prozradí samolepky
Třídění více druhů odpadu do jedné nádoby není špatně. Může se jednat o tzv. multikomoditní sběr odpadu. Podrobnější informace prozradí článek v online magazínu Samosebou.cz.